Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

19 argumentů proti Moravě. Seznamte se.

8. 03. 2014 20:48:20
“My nejsme Česko. Skalní Moravané žádají nový název státu i zemské sněmy”. Článek si vybral na paškál pouze ty nejradikálnější jedince v rámci moravského hnutí. Diskuze nabídla zajímavější čtení než článek, hlavně proto že jsem si uvědomil že protistrana se točí na stále stejných argumentech které neříkají proč doopravdy hájit současnou podobu státu. Pojďme je tedy vyvrátit!
Za Našu MoravuZa Našu Moravunasamorava.eu

Vysvětlivky:

  • arg. = argument (inspirováno článkem na Wikipedii o argumentačních klamech)
  • M&S = Morava a Slezsko
  • ČS = Československo

arg. To nejsou důležitější problémy?

Upřímě? Pro mě nic důležitějšího není. To jakou váhu přisuzujeme různým problémům je samozřejmě subjektivní. Pro mě je to že Moravě a Slezsku budou ubývat obyvatelé extrémním způsobem v důsledku nižší životní úrovně vážný problém. Například pro Ostravsko je nedávná demografická prognóza ČSÚ drtivá. Nechci přihlížet tomu jak se z Moravy a Slezska stává vylidněná země méně vzdělaných a stárnoucích lidí kteří ani neuvidí své odstěhovalé vnuky.

arg. Partička jedinců/ máte komplexy/ extrémismus!

Zesměšnit protivníka můžete všelijak, mě v na začátku uvedeném článku pobavil novotvar “ultrapatriot”, který z původně neškodného vlastence vytváří cosi extrémního. Obdobně byl v 90. letech užíván k popsání moravských snah termín etnocentrismus. Média dále vymyslela termíny moravismus a moravista. V češtině byl z regionálních snah celého světa –ismus přidán pouze moravským snahám. Vždyť víme že se lidé těch –ismů tak děsí ne? Moravista byl následně utvořen podle vzoru extrémista. Podle obdobné logiky je tedy polonista pravděpodobně polským nacionálním extrémistou, nikoliv znalcem polského jazyka a kultury. Když se podíváme na celou věc hlouběji a třeba do “Toulek českou minulostí”, zjistíme že co je u Čechů v 19. století považováno za zcela legitimní je dnes u Moravanů považováno za extremismus. Viz. citát:

“Od samého počátku nám ale okolí vytýkalo, že jsme nacionalisté, ba přímo šovinisté. To se o Češích opravdu říkalo. Leč nikoliv po právu. Je fakt že naše vlastenecká obrana národa a národních hodnot byla až křečovitě úzkostlivá což pramenilo nejenom z nezkušenosti, ale taky našeho postavení uprostřed tehdejšího “koncertu národů””

Podle citátu se zdá že i Češi se v 19. století museli zdát ostatním jako partička na ústav zralých jedinců. O tom že snahy Moravanů jsou zcela oprávněné a demokratické hovoří i politologové. Moravané jednoduše nejsou pro pražskou kavárnu tak cool jako tibetské modlitební vlaječky či práva gayů a je proto lepší nás preventivně označkovat jazykovými prostředky které naznačují že nejsme v pořádku.

arg. Jsem z Moravy, mám tam rodinu, přátele, jezdím tam, ale...

V každé diskuzi se vyrojí minimálně jeden rodák nebo hluboký znalec Moravy který má manželku/ obchoduje s vínem/ jezdí přes Moravu do Chorvatska aby nám sdělil že takhle to přeci vůbec není argumentací na úrovni legendárního a parodovanéhoNejsem rasista, ale...”

arg. Slezskem

Slezsko je v moravském hnutí nepochybně živé téma. Někteří jej zpochybňují, jiní by uvítali spolupráci s obdobným slezským partnerem který nám chybí. Těch pár Slezanů co jezdí do Polska na pochody za Slezskou autonomii svoji organizaci zatím neustavilo. Většina Moravanů by asi ráda viděla budoucí zemi Moravskoslezskou, pořád ale platí že o Slezsko se musí rvát především Slezané sami. Nikdo jiný to za ně neudělá. Přesně tuto větu směřovanou ovšem k Moravě řekl začátkem 90. let V. Havel když komentoval naše snahy. Tento argument obvykle zaznívá z Čech, nebo od Slezanů kteří se zatím jinak než slovně za Slezsko nepostavili. Pojďte do toho! Uvítáme partnera. Vážně. Uvítali by to jistě i Slezané z autonomistického hnutí v Polsku se kterými spolupracujeme.

Pozn. Autor nemá na Slezsko vyhraněný názor. Uvidí jej rád jak samosprávné, tak v Moravskoslezské zemi.

arg. Chodskem/ Valašským královstvím/ Žižkovem

Každá svébytnější část státu je ihned srovnána s Moravou aby tak byly její snahy řádně zesměšněny a marginalizovány. Je třeba brát v potaz že srovnání Moravy jako bývalé korunní země s vlastním parlamentem a 600.000 příslušníky moravského národa kulhá při srovnání s etnografickou oblastí/ fiktivně-reklamním počinem/ specifickou městskou čtvrtí na všechny nohy.

arg. Brnocentrismem

Ano, taky se ho bojím a to su z Štatlu. V tomto bodě lidé v moravském hnutí nemají ucelený názor. Osobně bych byl pro aby hlavním městem Moravy a Slezska byl Olomouc. Brnu to jeho ekonomickou sílu nevezme, přiblížíme centrum Slezsku a oblastem víc na periferii a přitom ukážeme že nejsme jako oni. To celé je především ale otázka pro budoucí zemský parlament. Ale i kdyby... ke každému místu M&S je do Brna pořád blíže než do Prahy.

arg. Praha na vás maká, pošli byste hlady!

To je otázka kterou zatím nikdo zcela přesně nevyčíslil. Argument “Praha maká” se většinou opírá tzv. regionální účet HDP který je ČSÚ zpracován pracovištní metodou tj: Podíl firmy která působí ve více regionech je spočítán z mezd v těchto regionech vyplácených. Problém je že velká ústředí a o desítky procent vyšší průměrná mzda v Praze může tuto metodiku posouvat zcela jinam. Na Moravě najdeme jednu vyjímku: Jihomoravský kraj. I zde jsou platy o něco vyšší než ve většině státu. Celou záležitost ale vykupuje cenová úroveň kdy ceny bytů dohnaly Prahu, ale mzdy zůstávají o čtvrtinu nižší. A právě ekonomický tlak nás tak tlačí...

prijmy.jpgarg. Tak proč jste všichni v Praze?

...do Prahy! Věřte, spoustě z nás to radost nedělá. Po několik let moravskoslezské kraje dostávaly přibližně o 1000kč méně na hlavu v systému rozpočtového určení daní. Moravskoslezská města tak končí na horších příčkách v hodnocení kvality života než česká. Pokud se v naší zemi objeví kdokoliv schopnější, obvykle nemá jinou volbu než časem zamířit do Prahy. A přesně tento hrozivý trend chceme zvrátit. Moravané i jejich vnuci patří hlavně na Moravu.

arg. Topolánkem (nebo jiným politikem z M&S...)

Tak si teda zbalte všecky své dacany co přišli do Prahy, když o ni nestojíte! – Že v politice posledních několik let hráli podstatné role lidé z Moravy je dáno prostým šplháním ambiciózních jedinců vzhůru a dílem náhody. Praha je jako obrovský Maelström. Stáhne vše, v dobrém i zlém. To že nyní ale ve vrcholné politice hrají podstatné role moravští rodáci je spíše náhoda. V éře Zemanova kabinetu tomu bylo zcela naopak. Jediným známějším politikem který se hlásí k moravské národnosti je Petr Gazdík. Ostatní se při rozhovoru na moravská témata snaží vybrusilit co nejkorektnější a nezavazující odpovědí (M. Jurečka), nebo jim rovnou naskáčou osypky (B. Sobotka). Někteří se dokonce přímo chlubí likvidací moravských snah. Vězte tedy že ani pro Moravu nejsou politici z Moravy automaticky výhra. Jinou variací téhož je obviňování M&S z kažení volebních výsledků spíše levicovou volbou. Těžko říct jak 1/3 státu má mít sílu změnit směřování všech ostatních.

arg. Už tak jsme malí, byli byste ještě menší.

nedelit.jpg

Dělit se se vším všudy až na pár jednotlivců nikdo nechce. Ani nejradikálnější moravské politické formace v 90. letech se nikdy nechtěly oddělit. Nicméně i kdyby, tak Morava a Slezsko mají parametry standardního státu nebo jeho autonomní složky. Máme podobně obyvatel jako Norsko, Chorvatsko nebo Sasko a rozlohu jako Izrael. Stejně jako svobodné státy Sasko a Bavorsko koordinují například policejní akce s PČR, zvládla by s přehledem se svými sousedy podobnou kooperaci M&S sama.

arg. Slovenskem

ceskoslovensko.jpg

Variace na dělící a zmenšovací fóbii. Takže ještě jednou: Dělit se až na pár jedinců nikdo nechce. Naopak Slovensko byl Československem do jisté míry “vyseděný problém”. Ani federalizace ČS. v roce 1969 mu mnoho skutečných práv nepřinesla. A problém stále rostl. Moravané se naopak snažili zabránit rozpadu ČS. Nebereme si skutečně příklad ze Slovenska. Mimo jiné také proto že samo naše emancipační snahy uvnitř ČS. kdysi potopilo.

arg. Morava samostatná nikdy nebyla.

V pravém smyslu nepodlehlosti naprosto nikomu nebyla. To však po podstatnou část historie ani sousední Čechy. Král byl podřízen Císaři svaté říše římské, případně sdílel českou korunu a další tituly. Spolek Českých zemí byl ze všeho nejvíce souborem zemí podléhajících (většinou) jednomu panovníkovi, kde se navíc situace v postavení zemí několikrát měnila. Tyto země nezávisle na sobě stavěly armády, spravovaly pozemkové knihy i daně. Do roku 1775 bylo dokonce na moravsko-české hranici vybíráno clo. Posledním pojítkem Moravy a Čech byla roku 1749 Česká dvorní kancelář. Od té doby až do roku 1918 byla Morava nezávislá stejným způsobem jako Čechy (korunní země) Z této doby pochází i zlatý nápis v latině na průčelí Národního muzea v Praze: “Museum regni bohemiae” Tedy doslova Museum království českého. A toto království končilo na Vysočině. Morava a Slezsko přišly v ČS. státě o parlament, následně čelily pokusu o rozdělení do žup a 1.1.1948 je komunisté země zlikvidovali nadobro. Moravskoslezská samospráva překážela jejich tehdejším diktátorským záměrům. Podrobněji se celým tématem zabývá JUDr. Michal Hoskovec ve své knize Právní kontinuita autonomie Moravy.

arg. Moravané nejsou národ.

A kdo jím tedy podle vás je? Definic národa je nepřeberné množství. Vlastní koncept národa a jeho státu se začal uplatňovat teprve kolem roku 1848. Do té doby byli všichni obyvatelé jednoho území byli zemským národem. Například dodnes někteří Němci vysídlení z Moravy se označují za Moravany. Dnes bychom mohli obdobně říct že jsme všichni příslušníky občanského politického národa České republiky (tj: nikoliv pouze Češi). Národovectví 19. století zanechalo svoji stopu v západních jazycích, národní, státní a občanský princip splývá ve slůvko “national” a to následně bylo někdy až otrocky přebráno do češtiny (Česká národní banka). Národy nejsou ničím neměnným. Vznikají nové, po 2. světové válce například Makedonci a Rakušané. Jazykové měřítko 19. století mizí a proto i dnes rozlišujeme Iry od Angličanů, ačkoliv oba národy hovoří převážně angličtinou.

I Listina základních práv a svobod (součást ústavního pořádku ČR) nám dává právo hlásit se k moravskému národu :

článek 3, odst. 2: Každý má právo svobodně rozhodovat o své národnosti. Zakazuje se jakékoli ovlivňování tohoto rozhodování a všechny způsoby nátlaku směřující k odnárodňování.

Moravané jsou národem. Nikoliv nutně pouhou větví Čechů jak se nám snažili vštípit na základních školách relikty českého nacionalismu 19. století. A o tom zdali jste Moravanem nerozhoduje nikdo jiný než vaše svědomí. Nikdo jiný s tím nemůže nic dělat, a nemůže to ani soudit.

arg. To by zas stálo peněz, nebudeme živit další politiky!

Přesné vyčíslení neexistuje. Pro ilustraci může sloužit fakt že dřívější moravský zemský sněm měl 150 poslanců. Obdobně lidnaté Chorvatsko má 151. V současném krajském zřízení připadá na území Moravy a Slezska 260 zastupitelů. Navíc, podle týdeníku Ekonom by byla redukce krajů dokonce největší možnou úsporou v současném politickém systému.

arg. A co uděláte s Ostravou/ Jihlavou?

O tom že by obnovená samospráva sledovala slepě staré hranice není řeč. Lidé si svoji příslušnost musí zvolit sami. Například referendem jak navrhuje Společnost pro Moravu a Slezsko. Netýká se to jen těchto měst na hranici, ale i menších obcí kde historická hranice vede prakticky středem. (Radiměř)

arg. Moravská vlajka neexistuje.

morvl.png

Čím větší má úspěchy iniciativa za vyvěšování moravské vlajky na radnicích, tím větší se proti ní zvedá mediální odpor. Pravda je že právně vlajka skutečně nyní neexistuje. Podle zákona tato vlajka neexistuje především proto že podle současného práva neexistuje ani Morava. Je nám vytýkáno že naše barvy jsou německé. Že umístění orlice je z vexikologického hlediska špatně. Naše vlajka se skládá z červené a žluté, posledních zemských barev které schválil moravský zákonodárný orgán. Vlajka je doplňována o moravskou orlici v stejné barevné kombinaci a v modrém štítu. Objevuje se i tzv. markraběcí standarta moravské orlice v modrém poli. Legitimnost moravské vlajky je ale pravidelně zaměňována s otázkou vexikologické správnosti. Tato kritika ovšem zapomíná zmínit že některé státy a národy mají vlajky dvě. Státní a národní. Státní je obvykle jednodušší, národní má přidán heraldický symbol. Tento postup může ale být i prohozen. Vlajky na podobném principu používá Finsko, Polsko nebo Rakousko. Objektivně vzato vlajka může být kritizována z pozic vexikologických zásad. Těžko ji ale kritizovat pro podstatu a to že se stala uznávaným symbolem Moravy. Symbolům totiž dávají význam především sami lidé kteří je uznávají, nikoliv přizvaní odborníci.

arg. Samospráva se už vyřešila

Oblíbené zejména B. Sobotkou, který si to snad opakuje i před spaním. Mě to trochu zavání solucionismem. Samosprávu nepovažujeme za vyřešenou. ČSFR přijala usnesení že rozdrobení M&S bylo totalitním aktem který je třeba napravit. Dříve i ODS řešila postavení M&S v novém státě. Jakmile z toho ale nešly dostat hlasy, obrátila se k tématu zády. Současné kraje sklízejí kritiku napříč spektrem a to i od lidí kteří sami byli krajskými představiteli.

  • K. Schwarzenberg: “... a měli bychom taky, když se ty kraje tvořily, respektovat hranice Moravy. Že jsme tu historickou hranici vůbec nerespektovali, podle mě byla chyba. A ani spádovost.”
  • S. Juránek: “(kraje) Jsou příliš malé a při jejich vzniku hrály roli jiné faktory, než přirozenost a potřeba.”
  • P. Pithart: “Ale začít ráno s osmi kraji a nevědět, jestli jich večer bude 14, nebo 22... To je přece šílené! Vznikly kraje, které vůbec vzniknout neměly, a zničila se tisíciletá zemská hranice mezi Čechami a Moravou. Prorokuju, že to se jednou vymstí – Morava si ještě o tu hranici řekne. ---- S vládou jsme na jaře roku 1992 předložili komplex zákonů, které počítaly se zemským uspořádáním státu. Ale blížilo se rozdělení Československa a vyvstaly obavy, že by toto uspořádání vedlo k dalšímu štěpení, takže z toho nic nebylo. Dodnes jsem přesvědčen, že to byla veliká chyba.”

zdroje: Wikicitáty - Morava ; Krajské uspořádání? Vadí i po 14 letech. - Slovácký deník

Samospráva v současnosti odporuje i zásadám tvorby samosprávných jednotek NUTS podle EU. Na čerpání dotací sami na sebe tak stačil pouze středočeský a moravskoslezský kraj. Zbytek se musel sdružovat do jakýchsi pseudokrajů (regiony soudržnosti) aby vůbec mohli čerpat dotace. Tento mezistupeň neměl žádný jiný účel existence. Veřejnost o jeho existenci téměř nevěděla a tato skrytá struktura se stala semeništěm pro korupci v tzv. Regionálních operačních fondech. Korupční případy se následně staly záminkou pro vytvoření Integrovaného regionálního operačního fondu pod Ministerstvem pro místní rozvoj. Jestli jsme z podoby krajů nešťastní, tak nyní ještě bude nový centralistický úřad v Praze rozhodovat o regionálních projektech nejvzdálenější dědinky na Slovácku. Samospráva se tak definitivně stala poníženou na jakési gubernie po kterých stát čím dál více chce, ale čím dál méně dává.

Perličkou zůstává že nadále platí i krajské zřízení z roku 1960. Jediný pokus o jeho zrušení byl učiněn roku 2005. ČR tedy má několik systémů krajského zřízení které jsou navzájem v rozporu. Obnova zemského zřízení může tyto třecí plochy resetovat.

arg. Všichni jsme stejní, už se to dávno domíchalo

Neuznávám logiku krve. Nechci ji ani rozviřovat. Zdá se mi to úplně zvrácené. O výběru národnosti rozhoduje především lidské svědomí a ochota do dané skupiny patřit. Rád uvidím černocha v kroji nebo Róma na kandidátce Moravanů, když budu vědět že si cení M&S. Bohužel vím že tento přístup diskutéry cítící pach krve otců nepřesvědčí. Lidé ve zvýšené míře migrují něco okolo sta let. Do té doby většina životních partnerů pocházela přibližně z okruhu do pěti kilometrů. Existuje na to i sociologický údaj “marital radius”, nebo “marital distance”. Současné údaje pro ČR se mi nepovedlo dohledat. Nejbližší zemí pro kterou jsem našel alespoň kusé historické údaje je Nizozemí. Do roku 1930 stanovila střední vzdálenost místa původu partnerů něco okolo 20-30 km. Tato vzdálenost je i vysoce variabilní a související se sociálním statutem jedince. V průběhu času se zvyšuje. Přesto platí že tisíce let lidského osídlení a modelování populace nevolnictvím a omezenými dopravními možnostmi nezmizí ze dne na den. Mísíme se a to poměrně vlažným způsobem necelých sto let. A pořád jsou k nalezení rozdíly.</konec logiky krve> Tfuj.

arg. nic jako moravština neexistuje, nerozumíte si navzájem.

V pravém slova smyslu kodifikovaného jazyka nikoliv. Moravská nářečí jsou opravdu velmi roztříštěná. Mezi horáčtinou na Vysočině a lašštinou u Ostravy je opravdu výrazný rozdíl. Běžně se ale zapomíná že všechny tyto moravské dialekty jednotí sloveso být – Su! Stejně jako u národnosti, tak i u jazyka je obtížné určit co je a není samostatným jazykem. Dialekty němčiny mezi sebou nesou větší rozdíly než čeština a slovenština, přesto jsou považovány stále ze němčinu. Rumunština a moldavština jsou různé jazyky jenom z čistě politických důvodů. Osobně si myslím že si rozumíme, ale moravštinu není třeba zdůrazňovat. Rád mluvím po našem, ale nechci nutit Hanou aby mluvila jako Slovácko a naopak. Přišli bychom tak o kus sebe sama. K moravskému jazyku jsem se ve sčítání lidu přihlásil hlavně proto že je to jedna z mála možností kde mi tento stát dává možnost vyjádřit svoji moravskou identitu. A moravská identita patří do tohoto státu. Nechme se pasivně “předabovat” na obecnou češtinu, tak jako donutili Pavla Travníčka v pohádce “Tři oříšky pro Popelku.”

---

Kromě těchto falešných argumentů mě trápí ještě závažnější jazyková záležitost. Proč je možné přídomek moravské, moravská používat ke slovům slivovice, meruňky, uzené ale už ne ke slovům moravský národ, samospráva, autonomie? Ty nemohou být moravské? Proč média používají přídomek moravský hlavně pro zesměšnění a znevážení? Je na Moravě něco automaticky špatného, nebo je vytahována pouze tam kde se hodí? Nechci žít v zemi která se někdy hodí a někdy ne. Chci žít v rovnoprávné a sebevědomé Moravskoslezské zemi.

Jan Kraus o nás kdysi řekl že jsme jůrodiví, vadně ozáření a musíme sklapnout. Zaměnme jedno slovo v jeho tehdejším vystoupení za Moravu a Moravany: “Je to část Cigánů kteří jsou ozářeni nějakým vadným zářením. Cigáni musej sklapnout.”

Myslíte si kdyby tuto větu řekl místo o Moravě a Moravanech o Cigánech, tak ještě nesedí? Zvláště když je za šíření obdobných názorů sdělovacími prostředky vyšší trestní sazba? Máme skutečně tuto diskriminaci zapotřebí? Máme se nechat jen tak smazat?

Autor: Radek Král | sobota 8.3.2014 20:48 | karma článku: 29.14 | přečteno: 4092x


Další články blogera

Radek Král

Uteč z Moravy a ze Slezska kdo můžeš!

Za posledních deset let uteklo z Litvy do zahraničí 12 % obyvatel. Rusko za dvacet porevolučních let ztratilo 9 % populace. Naše média líčí situaci v Litvě jako kritickou a alarmující.

13.12.2016 v 8:16 | Karma článku: 25.93 | Přečteno: 2078 | Diskuse

Radek Král

Obnovme Moravu, obnovme Čechy. Kraje jsou jen prázdné nádoby a trampolíny do Prahy

Nedávno mě pobavilo stěžování Pardubického hejtmana Martina Netolického na systém čerpání evropských dotací...

3.10.2016 v 20:51 | Karma článku: 29.11 | Přečteno: 1382 | Diskuse

Další články z rubriky Politika

Aleš Merta

"American idiot"

Americký prezident Trump, na posledním summitu NATO v Bruselu, opět Evropě ukázal, kde je její místo, tedy že má být nadále podřízena politice Spojených států kdykoli, když si to strýček Sam bude přát.

16.7.2018 v 13:22 | Karma článku: 10.54 | Přečteno: 203 | Diskuse

Ivan Bednář

Kdo krade Prahu?

Takřka na poslední chvíli se rozhodoval Andrej Babiš, kdo povede jeho kandidátku v hlavním městě Praze. Nakonec se včera rozhodl, že změní kandidátní listinu pro souboj o znovudobytí pražské radnice.

16.7.2018 v 12:06 | Karma článku: 16.53 | Přečteno: 355 | Diskuse

Luděk Niedermayer

S Andrejem Babišem do pekel...

Premiér Babiš nepochopil, nebo nechce pochopit, jaký problém se ve Středozemním moři odehrává a jak fungují evropské zákony.

16.7.2018 v 10:43 | Karma článku: 19.95 | Přečteno: 1031 | Diskuse

Jan Bartoň

Noční můra špiček EU – Donald Trump

Nejen američtí Demokraté, ale dnes již špičky EU zažili, jak obtížné je jednat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem. Viní ho z „chaotičnosti“ jeho politiky. Opravdu je tak chaotická?

16.7.2018 v 8:00 | Karma článku: 28.85 | Přečteno: 631 | Diskuse

Libor Čermák

Raději budu žít v rozděleném národě než v multikulturalistické diktatuře

Pražská kavárna obviňuje našeho p. prezidenta za to, že prý rozděluje národ. Hm, zajímavá myšlenka. Ale já se ptám, jak by ten náš stát měl vypadat, aby nebyl rozdělený? Jediné, kde je rozdělení národa protizákonné je, diktatura.

16.7.2018 v 7:13 | Karma článku: 43.44 | Přečteno: 2791 |
Počet článků 8 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 2010
Jenom další Moravan, který chce znovu svoji zemi vidět jak hrdě kráčí vedle Čech a Slezska. Vzpřímeně a v samosprávném celku, nikoliv zmrzačenou na prosté kraje. WWW.NASAMORAVA.EU - FB.ME/NASA.MORAVA




Najdete na iDNES.cz